Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele: Co teď?

Důvody výpovědi od zaměstnavatele

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce. Mezi tyto důvody patří například:

organizaní změny v podniku, rušení pracoviště nebo přemístění zaměstnavatele, pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí,

nadbytečnost zaměstnance z důvodu snížení stavu zaměstnanců,

neschopnost zaměstnance dále konat práci pro zdravotní důvody,

neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance.

Výpověď z pracovního poměru musí být vždy písemná a doručena zaměstnanci. V písemné výpovědi musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní doba a poučení o možnosti podání návrhu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru soudem. Zaměstnanec má právo se do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně vyjádřit k důvodům výpovědi. Zaměstnavatel je povinen se s vyjádřením zaměstnance seznámit a zvážit je. I když zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď z důvodu, který je v zákoníku práce uveden jako důvod výpovědi, může být rozvázání pracovního poměru soudem shledáno jako neplatné. To se může stát například tehdy, pokud zaměstnavatel neprokáže, že pro výpověď byl důvod, nebo pokud zaměstnavatel porušil při výpovědi zákon.

Výpovědní lhůta a její délka

Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je vždy složitější než v případě, kdy dává výpověď zaměstnanec. Zaměstnavatel musí dodržovat zákoník práce a dbát na to, aby výpověď byla dána z důvodu uvedeného v zákoně a aby byla řádně odůvodněna. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je chráněn, například v době nemoci.

Nedílnou součástí každé výpovědi z pracovního poměru, ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele, je výpovědní lhůta. Ta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a její délka se řídí zákoníkem práce. Základní výpovědní lhůta činí dva měsíce. Zákoník práce však stanoví i delší výpovědní lhůty pro případy, kdy pracovní poměr trvá delší dobu nebo kdy se jedná o výpověď z pracovního poměru danou zaměstnavatelem. V takových případech může být výpovědní lhůta tří až šestiměsíční. Zaměstnavatel je povinen při skončení pracovního poměru vyplatit zaměstnanci mzdu za vykonanou práci, náhradu mzdy za dovolenou a případně i odstupné. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele.

Ztráta zaměstnání může být těžká rána, ale zároveň i příležitostí k novému začátku.

Zdeněk Dvořák

Písemná forma výpovědi

Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele musí být vždy podána písemně. Nestačí tedy pouhé ústní sdělení, a to ani v případě, že by s ním zaměstnanec souhlasil. Písemná forma výpovědi je důležitá pro obě strany, neboť slouží jako důkaz o tom, že k výpovědi skutečně došlo, a to za daných podmínek. Zaměstnavatel je povinen doručit výpověď zaměstnanci do vlastních rukou. Nestačí tedy pouhé zaslání poštou, ale je nutné zajistit, aby si zaměstnanec výpověď osobně převzal. Pokud zaměstnanec odmítne výpověď převzít, zaměstnavatel se s doručením nemůže spokojit a musí zvolit jiný způsob doručení, například prostřednictvím soudního exekutora. Výpověď musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, jinak je neplatná. Mezi tyto náležitosti patří zejména: označení smluvních stran, datum doručení výpovědi, výpovědní důvod, délka výpovědní doby a podpis zaměstnavatele. Zaměstnanec by si měl výpověď vždy pečlivě zkontrolovat a v případě pochybností se obrátit na příslušný odborový orgán nebo na právníka.

Doručení výpovědi zaměstnanci

Doručení výpovědi zaměstnanci je klíčovým momentem v procesu rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví striktní pravidla pro doručování písemností, jejichž nedodržení může mít pro zaměstnavatele nepříznivé důsledky. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé smluvní straně, tedy zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen se ujistit, že se výpověď dostala k zaměstnanci, a to nejlépe doručením do vlastních rukou. Pokud zaměstnanec odmítne převzít výpověď, je možné ji zaslat doporučeně s dodejkou na adresu trvalého pobytu zaměstnance. V takovém případě se má za to, že se výpověď dostala k zaměstnanci třetím dnem od uložení na poště, a to i v případě, že si ji zaměstnanec nevyzvedne. Informace o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele musí obsahovat důvod výpovědi, výpovědní dobu a poučení o možnosti podat žalobu u soudu. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek a další dokumenty, na které má zaměstnanec ze zákona nárok.

Odstupné a jeho výše

V případě, že dochází k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, ať už z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn či neuspokojivých pracovních výsledků, má zaměstnanec v mnoha případech nárok na odstupné. Odstupné představuje jednorázovou finanční kompenzaci, která má zaměstnanci usnadnit přechod do nového zaměstnání. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví tři základní stupně odstupného: jeden průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok, dva průměrné měsíční výdělky při trvání pracovního poměru v rozmezí jednoho roku až dvou let a tři průměrné měsíční výdělky, jestliže pracovní poměr trval déle než dva roky. Zaměstnavatel je povinen písemně informovat zaměstnance o rozvázání pracovního poměru a uvést v něm mimo jiné i výši odstupného. Důležité je zmínit, že odstupné se neposkytuje vždy, například v případě, že je zaměstnanci dána výpověď z důvodu hrubého porušení pracovní kázně nebo pokud zaměstnanec sám požádal o rozvázání pracovního poměru dohodou.

Zvláštní případy výpovědi

Kromě obecných důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele upravuje zákoník práce i některé zvláštní případy. Mezi ně patří například výpověď z důvodu nadbytečnosti, kdy se zaměstnavatel z organizačních důvodů rozhodne zrušit pracovní místo. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit odstupné. Dalším zvláštním případem je výpověď z důvodu nesplňování předpokladů pro výkon práce stanovených právními předpisy. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď i v případě, že tento nesplňuje předpoklady pro výkon práce stanovené právními předpisy, například pokud ztratí řidičský průkaz a jeho práce je na něm závislá. Výpovědní doba v těchto případech činí dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnavatel je povinen ve výpovědi uvést důvod výpovědi a poučit zaměstnance o možnosti podat proti ní žalobu u soudu. Důležité je zmínit, že i v případě zvláštních důvodů pro výpověď musí zaměstnavatel dodržovat obecné zásady zákoníku práce, jako je zákaz diskriminace nebo povinnost jednat se zaměstnancem v dobré víře.

Neplatná výpověď a její důsledky

Zaměstnavatel musí dodržovat zákoník práce i při ukončení pracovního poměru. Výpověď daná zaměstnavatelem musí splňovat zákonné náležitosti, jinak je neplatná. Mezi nejčastější důvody neplatnosti výpovědi patří chybějící nebo nedostatečné odůvodnění, diskriminační důvody, nebo porušení zákazu výpovědi.

Neplatná výpověď nemá žádné právní následky, pracovní poměr trvá i nadále. Zaměstnanec se může bránit žalobou u soudu, a to do dvou měsíců od doručení výpovědi. Soud pak může rozhodnout o tom, že pracovní poměr trvá i nadále, a přiznat zaměstnanci náhradu mzdy za dobu, kdy nemohl pracovat.

Zaměstnavatel by proto měl věnovat zvýšenou pozornost jak důvodům, tak i formálním náležitostem výpovědi, aby předešel případným sporům a finančním ztrátám. Informace o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele musí být zaměstnanci doručeny písemně a do vlastních rukou. V opačném případě se má za to, že k doručení nedošlo, a pracovní poměr nadále trvá.

Dohoda o ukončení pracovního poměru

Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je upraveno v zákoníku práce a je možné z několika důvodů. Mezi nejčastější patří organizační změny ve firmě, neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance nebo porušování pracovní kázně. Zaměstnavatel je povinen důvod výpovědi písemně uvést v výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnanec má právo se s ní seznámit a v případě nesouhlasu se bránit. Informace o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele musí být podána zaměstnanci písemně a doručena mu do vlastních rukou. V opačném případě se má za to, že k doručení nedošlo a pracovní poměr trvá i nadále. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a činí minimálně dva měsíce. Během výpovědní doby má zaměstnanec nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání.

Pracovní úřad a podpora v nezaměstnanosti

Pokud jste přišli o práci z důvodu rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, je důležité co nejdříve se zaregistrovat na Úřadu práce ČR. Tato registrace je nezbytná pro to, abyste mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti a měli přístup k dalším službám, které Úřad práce nabízí.

Mezi tyto služby patří pomoc s hledáním nového zaměstnání, rekvalifikační kurzy a další aktivity, které vám pomohou vrátit se zpět do pracovního procesu. Pro registraci na Úřadu práce budete potřebovat doklad totožnosti, výpověď z pracovního poměru nebo jiné dokumenty, které prokazují ukončení vašeho zaměstnání. Dále budete muset doložit svou pracovní historii a vzdělání.

Po registraci na Úřadu práce a splnění všech podmínek vám může být přiznána podpora v nezaměstnanosti. Výše podpory se odvíjí od vaší předchozí mzdy a doby, po kterou jste byli zaměstnáni. Během pobírání podpory v nezaměstnanosti jste povinni aktivně si hledat nové zaměstnání a docházet na schůzky s vaším přiděleným konzultantem na Úřadu práce.

Hledání nového zaměstnání

Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele není nikdy příjemnou záležitostí, ale je důležité si uvědomit, že se nejedná o konec světa. Naopak, může to být příležitost k nalezení nové, lepší a perspektivnější práce, která bude více odpovídat vašim představám a možnostem.

Prvním krokem po obdržení informace o rozvázání pracovního poměru by mělo být důkladné seznámení se všemi dokumenty a informacemi, které vám zaměstnavatel v této souvislosti předává. Zaměřte se zejména na důvody výpovědi, délku výpovědní doby a případné odstupné. V případě nejasností nebo pochybností se nebojte obrátit na příslušný odborový orgán nebo na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Jakmile budete mít všechny informace, můžete se pustit do hledání nového zaměstnání. Využijte všech dostupných zdrojů – internetových pracovních portálů, personálních agentur, sociálních sítí, ale nebojte se oslovit i firmy napřímo. Důležité je aktivně vyhledávat příležitosti a prezentovat se v tom nejlepším světle. Nepodceňujte sílu motivačního dopisu a životopisu, které by měly být vždy uzpůsobeny konkrétní pozici a firmě.

Práva a povinnosti po skončení PP

Po ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je důležité znát svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel je povinen vám doručit písemné oznámení o rozvázání pracovního poměru, a to do vlastních rukou. V oznámení musí být uveden důvod výpovědi a poučení o vašem právu podat proti ní žalobu k soudu. V případě, že s výpovědí nesouhlasíte, máte právo se bránit a domáhat se neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu. Po skončení pracovního poměru máte nárok na odstupné, pokud jste u zaměstnavatele pracovali alespoň dva roky. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho pracovního poměru. Dále máte právo na vyplnění pracovního posudku. Zaměstnavatel je povinen vám jej vydat do 15 dnů od ukončení pracovního poměru, a to i v případě, že o něj nepožádáte.

Srovnání důvodů rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (2022)

Důvod	Počet případů	Procento
Nadbytečnost	15 000	30%
Organizační změny	10 000	20%
Nevyhovující pracovní výsledky	8 000	16%
Porušení pracovní kázně	5 000	10%
Jiné důvody	12 000	24%
Celkem	50 000	100%

Užitečné kontakty a rady pro zaměstnance

V případě, že vám byl doručen dokument informující o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, je důležité zachovat klid a seznámit se s obsahem výpovědi. Zaměstnavatel je povinen uvést důvod výpovědi, a ten musí být v souladu se zákoníkem práce. Mezi nejčastější důvody patří nadbytečnost, organizační změny či neuspokojivé pracovní výsledky. Důležité je zkontrolovat také výpovědní dobu, která činí minimálně dva měsíce, a datum ukončení pracovního poměru. V případě, že s výpovědí nesouhlasíte, máte právo se proti ní bránit a obrátit se na soud. Pro bližší informace a právní poradenství se můžete obrátit na:

Bezplatnou linku Ministerstva práce a sociálních věcí

Obchodní inspektorát

Českomoravskou konfederaci odborových svazů

Advokátní kancelář specializující se na pracovní právo

Pamatujte, že znalost vašich práv a povinností je v této situaci klíčová. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc a nenechávejte nic náhodě.